Course Sentences/Czech
Jump to navigation
Jump to search
🇨🇿 Čeština 🇨🇿 
New Tree
Unit 1: Greet people, use masculine forms
Unit 2: Use feminine forms, use neuter forms
Unit 3: Introduce yourself, describe people
Unit 4: Ask questions, use the plural
Unit 5: Discuss food and drinks, talk about animals
Unit 6: Use the accusative case, address people
Unit 7: Make inquiries, use personal pronouns
Unit 8: Say whose something is, talk about colors
Unit 9: Use the present tense, talk about family
Unit 10: Discuss clothing, refer to people and things
Unit 11: Use basic numbers
Unit 12: Use conjunctions, discuss activities
Unit 13: Describe the household, talk about the past
Unit 14: Say what's happening, use numbers
Old Tree
Hello!
Masculine
Feminine
Neuter
To be sg.
To be pl.
Questions1
Plural
Food
Animals
Prepos. A
Thou
Questions2
Pronouns
Possess. 1
Colors
Present 1
Family 1
Clothing
Demo
Adverbs
Numbers 1
Conj. 1
Infinitive
- Chtějí tady být?
- Kateřina chce mít tři děti.
- Chci být dobrý otec.
- Kde chceš být?
- Už ty lidi nenávidět nechci.
- Proč to potřebuješ vědět?
- Potřebuju vědět, že mě miluješ.
- Snažím se ji nemilovat.
- Proč chceš vědět, jak se jmenuje?
- Čí jméno potřebujeme znát?
- Je zvláštní vůbec neznat své rodiče.
- Znát ji znamená milovat ji.
- Nikdy není dobré nenávidět.
- Začínám tě mít ráda, Františku.
- Jeho dědeček to nechce slyšet.
- Nechci čekat.
- Vůbec na něho nechceš myslet.
- Nestačí to jen říkat.
- Proč se bojíš mluvit?
- Nepotřebujete to ani říkat!
- Žofie neví, co si myslet.
- Snažíme se to příliš nedělat.
- Už nechtějí čekat.
- Proč to chceš dělat?
- Snaží se mluvit pomalu.
- Chci tě slyšet.
- Často nevím, co si myslet.
- Co chceš pít?
- Snažím se teď nespat.
- Snažíme se tu ženu chápat.
- Kateřina si Matěje brát nechce.
- Chceš to tam nést ty?
- Proč tam chceš jít?
- Víš, jak vést lidi?
- Chci si tě pamatovat.
- Ano, začínáš mě chápat.
- Čí jméno potřebujeme znát?
- Kde chce bydlet Kateřina?
- To chci vidět!
- Není se čeho bát.
- Nechci čekat.
- Začínám tě mít ráda, Františku.
- My také chceme psát knihy.
- Proč to chceš dělat?
- Chce stárnout pomalu.
Household
- Babička chce šálek kávy.
- Barva jejího stolu je zvláštní.
- Byt bez obýváku nechceme.
- Červené talíře opravdu nechci!
- Chtějí tři sklenice vody.
- Čí mýdlo to je?
- Dva šálky jsou prázdné a jeden je plný kávy.
- František jde z koupelny.
- František jde z koupelny.
- František prodává pračky a sušičky.
- Hledám ty šálky.
- Hledám záchod.
- Jaká je barva vašich nových dveří?
- Jak drahá je tamhleta televize?
- Jeden z těch nožů je špinavý!
- Jedna z těch sklenic je špinavá.
- Jeho byt má velkou kuchyni.
- Jeho dveře nejsou úplně zavřené.
- Jeho talíř je plný polévky.
- Jejich okna jsou zřídka otevřená.
- Kam nesete ten stůl?
- Kateřina hledá levnou postel pro Františka.
- Kde je její nůž?
- Kde je vaše koupelna?
- Kde máte nože?
- Kdo chce talíř polévky?
- Kolik chcete židlí?
- Kolik doma máte televizí?
- Kolik máme ložnic?
- Kolik má ten dům koupelni?
- Kolik místností má váš byt?
- Kolik stolů mají?
- Koupelna je plná vody!
- Levných bytů je tady velmi málo.
- Máme polévku, ale nemáme lžíce.
- Máme tři další místnosti.
- Máme tři další místnosti.
- Mám velkou ledničku, ale často je prázdná.
- Matěj jí z toho špinavého talíře.
- Matěj má drahý byt.
- Matěj nemá ani pračku, ani sušičku.
- Matěj potřebuje nový stůl a čtyři židle.
- Máte růžové pohovky?
- Můj manžel se stále jen dívá na televizi.
- Naše dveře jsou vždy otevřené.
- Nemáme dost mýdla.
- Nesnáším barvu téhle místnosti.
- Ne, to není obývák.
- Nevím, jestli jsou ta okna zavřená.
- Potřebujeme ještě dvě vidličky.
- Proč je lednička otevřená?
- Tahle pohovka je pro náš byt příliš velká.
- Tahle židle je pro Žofii.
- Tamhleta ložnice je moje.
- Ta postel je pro ni příliš malá.
- Tato kuchyně je příliš malá.
- Tohle není vidlička.
- Tvůj talíř je prázdný?
- Tyhle ledničky jsou příliš drahé.
- Tyto nože jsou velmi špinavé.
- Tyto postele jsou dobré pro staré lidi.
- Váš záchod je velmi špinavý!
- Vidliček máme dost?
- Vy máte dva obýváky?
- Žofie má málo lžic.
Past 1
- Byli jsme velmi rádi.
- Byls tady včera?
- Já jsem tady nikdy nebydlel.
- Jak stará byla?
- Ještě jsem ten dopis nenapsala.
- Ještě jsem to neviděla.
- Kam šel?
- Kde nás hledali?
- Kdy se brali?
- Koupil ten stroj Matěj nebo František?
- On byl tvůj otec.
- Proč ses na ni tak díval?
- Ráno kávu neměly.
- Ta prasata nebyla dost velká.
- Tři domy jsem nepotřeboval.
- Ty jsi vypila všechno moje pivo!
- Ty žluté svetry nebyly dost velké.
- Včera jsem nespal.
Present 2
- Čeho se drží?
- Co hrajou?
- Děti rostou rychle.
- František nikdy nepere.
- František se na to těší jako malé dítě.
- Hraje si.
- Já ho za dobrého otce nepovažuju.
- Já hraju na tohle.
- Já tě tady nedržím!
- Jeho kočka leží u okna.
- Jejich láska stále trvá.
- Kateřina a Žofie perou svoje košile.
- Kateřina považuje Františka za dobrého muže.
- Kateřina si stěžuje, že Matěj nikdy není doma.
- Kde pracují?
- Kde sedíte?
- Kde to leží?
- Kdo je učí?
- Kluci se často perou.
- Kolik stojí?
- My dvě vypadáme úplně stejně.
- Na co hrajete vy?
- Na co se těšíš?
- Ne, ona tady nepracuje.
- Pracuju pro její manželku.
- Příliš mluvíš a málo pracuješ.
- Proč držíš ten šperk?
- Proč stojíš?
- Proč vstáváš?
- Stále jen sedíš doma!
- Stěžuje si zřídka.
- Stěžují si na nás.
- Stojí u auta.
- Ten pes zase sedí u dveří.
- Trvá to tři hodiny.
- Tvoje dcera roste pomalu.
- Učíme je psát.
- Učím ji číst.
- Už to trvá hodiny.
- Vůbec se na ten víkend netěším.
- Vypadají jako lišky.
- Vypadám stejně dobře jako ona?
- Vypadáš stejně jako tvá matka.
- Za co mě považuješ?
- Žofie už hodinu leží.